Vedení lidí – Jak vést lidi a vyvarovat se těmto 10 fatálním chybám

Vedení lidí je nesnadná disciplína. Myslím, že mi v tom dá zapravdu každý, kdo se někdy vědomě či nějakým nedopatřením ocitl v roli vedoucího. Lidé nejsou předpověditelné stroje a to je problém…

I když se jako vedoucí snažíte sebevíc, u lidí nikdy nedosáhnete stoprocentně předpověditelných výsledků. Lidé jsou ovlivňováni pestrou plejádou emocí, hodnot a morálních zásad, které „sabotují jejich robotizaci“.

A víte co? Vlastně je to skvělá zpráva! Vedení lidí se tak stává dobrodružstvím plným každodenního objevování, nečekaných vítězství, ale i proher, které nás srazí až na dno.

Jedno však jako vedoucí máte jisté – nikdy se v této roli nebudete nudit!

Tento článek si můžete poslechnout také v audio verzi na Spotify & Apple Podcasts.

Vedení lidí jako výsada a zodpovědnost

Být vedoucím je obrovská výsada – máte moc ovlivňovat životy lidských bytostí. Na druhou stranu je to také velká zodpovědnost. Lidé, které vedete budou po setkání s vámi jiní. Otázkou je: „Jak jiní?“ Budou to zdecimované trosky, které ztratili víru v život anebo lidé plní naděje, sebevědomí a odhodlání pracovat na pozitivní změně?

Výsledek do jisté míry závisí na vás. Vy jste lídr a dřímáte v rukou velkou moc. Leadership je vliv. Ať už si to uvědomujete nebo ne, čím odpovědnější vedoucí funkci zastáváte, tím větší vliv na lidi máte. Máte vliv na to, zda v lidech rozdmýcháte anebo uhasíte životní elán. A to je sakra velká zodpovědnost.

• Je to zodpovědnost, kterou má šéf nad svými zaměstnanci.
• Je to zodpovědnost, kterou mají rodiče nad svými dětmi.
• Je to zodpovědnost, kterou má politik nad vedením své země.

Učit se vedení lidí je disciplína jako každá jiná

Tento článek se bude věnovat častým chybám ve vedení lidí. Do jisté míry vychází z mého osobního hledání a také ze studia zkušenějších lídrů¹. Jsem mladý a nejsem expert. Dobrou zprávou ale je, že žádný zkušený z nebe nespadl. Vedení lidí je do určité míry disciplína, kterou si lze osvojit. Zvu vás tedy – přidejte se ke mně! Pojďme společně objevovat, jak vést lidi, mít na jejich životy pozitivní vliv a vyvarovat se fatální chybám leadershipu.

Časté chyby ve vedení lidí

1. Já jsem vedoucí, já jsem king

Moc se mi líbí citát od Johna Maxwella: „Člověk, který si myslí, že vede, a nikoho za sebou nemá, se jen prochází.“ Bohužel toto smutné konstatování popisuje pěknou řadu současných vedoucích. Autorita těchto lidí je pouze na papíře a jejich podřízení dělají, co chtějí jen ze strachu z trestu. Ve skutečnosti takový člověk žádné následovníky nemá.

Tato tragédie vzniká z chybného pochopení role lídra. V populaci stále přetrvává názor, že vedoucí je nedotknutelný king, který už nic nemusí a jen zotročuje své podřízené.

Nejsmutnější na tom ale je, že se tento zvrhlý mindset vyučuje i na vysokých školách. Dodnes si pamatuji přednášku z předmětu Management stavební firmy, kde nám učitel bez mrknutí oka vysvětloval, že hlavní důvod, proč bychom měli usilovat o post šéfa je, abychom získali teplé místečko na pomyslném vrcholu organizační pyramidy. Toto místo nás pak prý ochrání od seshora padajícího hnoje. Ten samozřejmě nejvíce schytávají ti „dole“.

Jen posuďte sami:

Jak už jsme si řekli v úvodu, být vedoucím je ohromná zodpovědnost. Každý vedoucí by měl mít téměř svatou bázeň z vlivu, který na druhé má. Místo kálení na všechny pod sebou by to měl být on, kdo klade zájmy organizace před své vlastní.

Nabízí se zde jiný model – model obrácené pyramidy, kde vůdce nese ostatní na svých ramenou a jeho touhou je udělat z každého vítěze. Pokud vás toto leadershipové paradigma zaujalo a chtěli byste si ho nastudovat víc, pak hledejte „servant leadership“.

2. Miluji tě administrativo!

Dalším smrtelným hříchem při vedení lidí je upřednostňování administrativy před lidmi.

V leadershipu platí jedno paradoxní pravidlo: „Čím větší má vedoucí roli, tím méně času na lidi má, ale zároveň o to důležitější práce s lidmi je.“ Jak tento zdánlivě neřešitelný rébus vyřešit?

První krok je vzdát se nereálné představy, že jednou v budoucnu nastane moment, kdy vše budete stoprocentně stíhat. Musíte se rozhodnout, co upozadíte – upozadíte administrativu nebo lidi?

Jak už asi tušíte, upozadit své lidi není úplně dobrý nápad. Pokud chceme něco skutečně změnit, bez pomoci ostatních velkých změn nedosáhneme. Abychom něco skutečně změnili, musíme být s lidmi. Lidé nejsou rušivý element bránící nám v „důležitém papírování“, lidé jsou nejhodnotnějším aktivem organizace s potenciálem největší návratnosti. Tak to prostě je.

Lidé vs. administrativa je lídrův nekonečný boj. Je to ale boj, který stojí za to bojovat.

3. Na chválení nemám čas

Jedním zajímavým rysem pracovníků nastupující generace je touha dělat něco smysluplného. Podílet se na něčem přínosném. Peníze dnes přestávají sehrávat tak důležitou roli jakou měly dříve. Tichá dohoda: „Tady máš peníze, tak nedržkuj a makej.“ ztrácí na síle rychleji než si spousta lídrů uvědomuje.

Velkou chybou, které se vedoucí dopouštějí je ignorování potřeby uznání svých podřízených. Ti totiž touží slyšet pochvalu. Baží po vašich slovech uznání. Pokud budete ten typ lídra, který se o lidi zajímá a který dokáže konkrétně pochválit, co se jim podařilo, půjdou za vámi téměř kamkoliv. Každý vítá podporu a pochvalu. Nešetřete s ní a rozvíjejte ve své organizaci kulturu vděčnosti. Když si všimnete něčeho dobrého, udělejte si čas a daného člověka pochvalte. Stonásobně se vám to vrátí.

4. Nestojím o potížisty

Čím je organizace větší, tím více ztrácí svoji flexibilitu a schopnost inovovat. Úkolem vedoucích by mělo být se tomuto zkostnatění bránit zuby nehty. Jak to ale udělat? Potřebujete do své organizace najmout rušivé elementy – inovativní lidi, kteří budou narušovat zažité pořádky, status quo a neustále challengovat konstatování: „Tak jsme to  u nás dělali vždycky.“

Tyto podivíny a potížisty není jednoduché vést, jsou nezávislí, nebezpeční a působí chaos. Bylo by ale chybou se jejich vlivu za každou cenu bránit. Mějte proto odvahu, vytipujte si užitečné podivíny a pracujte s nimi. Vaše organizace nabyde svěžesti, flexibility a uvidíte, jak duch inovátorství vyžene zapšklého ducha zkostnatělosti.

5. Diktát

Jedním z tragických názorů vedoucích je jejich přesvědčení o tom, že mají patent na pravdu. Že nikdo nedokáže věci rozhodnout lépe než oni. Bohužel mnoho lídrů se této chyby dopouští. Bazírují na tom, aby veškerá rozhodnutí dělali jen a jen sami. Tento přístup dusí iniciativu a kreativitu ostatních a samozřejmě zpomaluje a blokuje progres celé organizace.

Nejlepší manažerskou metodou je naopak přenechat rozhodování lidem v první linii. Co to znamená? Znamená to nechat lidem odpovědným za výsledek co největší podíl na rozhodování. Místo toho, abyste se uvařili na mikromanagementu, raději delegujte. Zapojujte ostatní, jak nejvíce to jde. Dejte jim prostor se samostatně rozhodnout. Nebuďte diktátoři, buďte koučové. Pomáhejte ostatním najít správnou cestu. V dlouhodobém měřítku vám to ušetří obrovské množství energie.

6. Komunikace, co že jsi říkal?

Nikdy nepředpokládejte, že někdo něco ví. Mnoho lídrů komunikuje nedostatečně. To později vyúsťuje ve fámy, které se organizací šíří jako rakovina. Čím větší skupinu lidí vedete, tím více musíte komunikovat. Fakticky, jako lídři, musíte komunikaci s podřízenými dávat denně na první místo v žebříčku svých priorit. Právo vědět je základ. Je lepší komunikovat příliš než riskovat, že někoho ponecháte mimo dění.

7. (Ne)delegování

Nedělejte za lidi jejich práci. Jedním z největších hříchů leadershipu je přehnaný dohled nad svými podřízenými. Tato chyba jde ruku v ruce s diktátorským vedením. Vedoucí má pocit, že všechno umí nejlépe a musí mít naprostou kontrolu nad každou prkotinou. Tento přístup však podřízené frustruje. Výsledkem je celková paralýza. Lídr se neposouvá, podřízení se neposouvají a progres celé organizace stagnuje.

Nebojte se delegovat. Chce to odvahu a spoustu důvěry. Někdy se jistě spálíte. Pokud ale budete v delegování důslední a svým lidem dávkovat práci dle jejich schopností, uvidíte, že přijde chvíle, kdy vás přerostou. To je ale přesně ta chvíle, kdy se vám plně rozvážou ruce pro ještě lepší věci, na které byste v zajetí mikromanagementu neměli nikdy čas.

8. Kulturu u nás neřešíme

Každá skupina lidí má svou vlastní kulturu. Podhodnocování významu nebo přehlížení kultury je pak další velkou chybou, které se někteří vedoucí dopouštějí. Kultura je množina různých hodnot a tradic, na kterých byla skupina vybudována. Je to velmi silné a neviditelné lepidlo, které organizace drží pohromadě.

Pokud jste někde jako vedoucí noví a bez respektu ke kultuře vlítnete do všeho jako buldozer, může se vám to pěkně vymstít. Zkoumejte kulturu a mějte k ní pokoru. Až jí pochopíte, pomalu ji kultivujte a měňte to horší k lepšímu. Sdílejte s ostatními své hodnoty. Čím více si vaši podřízení budou uvědomovat kulturu a její hodnoty, tím lépe se vám bude dařit prosazovat potřebné změny.

9. Úspěch, ale bez nástupců

Vedoucí o sobě často smýšlí, že jsou jedineční a nenahraditelní. I kdyby to byla pravda, stejně přijde chvíle, kdy vedoucího dožene věk, nemoc nebo cokoli jiného. Jednou z největších chyb, kterou jako vedoucí můžete udělat je nevychovat si svého nástupce. Úspěch bez nástupce je totiž neúspěch. Vedoucí, který nerozezná a nepřipraví svého nástupce, hatí budoucí úspěch celé organizace a blokuje jí v rozletu. Klíčem k dobrému konci, kdy předáte žezlo svým nástupcům je pokora, důvěra a čas, který svému nástupci nebo nástupcům věnujete. Nepodceňte to a začněte včas.

10. Ignorace budoucnosti

Budoucnost se na nás řítí raketovou rychlostí. Je to smutné, ale to, co fungovalo dříve, může být co nevidět tou největší překážkou v budoucím rozvoji. Nejste okurky nakládačky, tak se nezakonzervujte. To by byla velká chyba! Naopak, jedním z hlavních úkolů vedoucích je hledět do budoucna, sledovat trendy a svou organizaci na ně připravovat. Musíte mít vizi a za tou vizí s nadšením jít. Ostatní toto nadšení vycítí a přidají se k vám. Změna je nevyhnutelná. Nezměnit se a nepřizpůsobit je jasným signálem budoucího vyhynutí. Neustále se připravujte a adaptujte na budoucnost.

O vedení lidí závěrem

Jako lídři můžeme druhé lidi inspirovat jít tam, kam by sami nikdy nešli, a pokusit se o věci, o kterých ani nevěděli, že je v sobě mají.

To je obrovská výsada!

Abychom se tohoto vznešeného úkolu při vedení lidí zhostili s respektem, potřebujeme pracovat na našich nedostatcích. Doufám, že vám tento článek v něčem otevřel oči a že vaše vedení díky němu bude zase o něco lepší. Přeji vám v tom mnoho moudrosti, pokory a odhodlání.

POZNÁMKY

1. Tento článek a mé uvažování o vedení lidí je inspirováno knihou Hanse Finzela „Deset největších chyb lídrů“.