Co zůstane k užitku těm, kteří přijdou po nás?

Jsem fanouškem Tomáše Bati a jeho systému řízení. To mnoho z vás ví. Už se nám z toho stala taková tradice, kdy s manželkou každoročně zajedeme na víkend do Zlína. Město na člověka dýchne inspirací a právě pro ni tu jsme. Bloumáme po městě a snažíme se ji načerpat (samozřejmě společně s doušky výběrových káv ve zdejších kavárnách).

Odpočinek a inspirace. Nejlepší dvojka na víkend.

Letos jsme zavítali i na lesní hřbitov, kde je Tomáš Baťa pochován. Místo je to vskutku zajímavé. Zvláštní spojení života a smrti. Zpěv ptáků v korunách stromů však vzbuzuje spíše pocit života. Možná vděčnosti za život.

Když jsem stál před hrobem Tomáše Bati a poslouchal veselé cvrlikání ptáků společně s šustěním listí v korunách stromů, uvědomil jsem si svoji dočasnost. Zároveň mi také vytanul na mysli Baťův citát:

„Tyto budovy – možná budovy, komíny, stroje – to jsou jen hromady cihel a starého železa. Ale můj systém zůstane k užitku všech, kteří přijdou po nás.“

A to se přesně stalo. To nejhodnotnější, co po sobě Baťa zanechal není město Zlín, počet prodaných bot nebo peněz na účtě. To nejhodnotnější je jeho systém myšlenek a hodnot řízení sebe sama i podniku, ze kterého do dnešního dne čerpají podnikatelé nejen z Čech, ale i ze zahraničí.

Kladu si tedy otázku: „O co v životě usiluji?“ Je mým cílem pouze vydělat hromadu peněz, dosáhnout slávy nebo procestovat půlku světa?

Není to málo?

Z Baťova příkladu vnímám, že to málo je. Pokud by mu šlo pouze o sebe a své pohodlí, těžko bychom se o něm dnes bavili. Důvod, proč nás tolik inspiruje je jeho fokus na druhé.

Služba druhým je to, co nás přesahuje.

Baťa po sobě zanechal svůj systém řízení a s ním zástupy lidí, kteří ve službě druhým nalezli svůj životní smysl. Matka v domácnosti po sobě může zanechat děti, které vyrostly v bezpečném a láskyplném prostředí. Učitel po sobě může zanechat studenty, kterým pomohl změnit trajektorii života. Duchovní po sobě může zanechat ženy a muže, kteří díky Kristu nalezli cestu k životu.

Každý z nás máme tu moc přinést světu něco, co nás přesahuje a je naší svobodnou volbou, kterou cestu si zvolíme.

Budeme v životě hrát pouze na sebe a pro sebe anebo využijeme našich talentů a obdarování pro dobro druhých? Co zůstane k užitku těm, kteří přijdou po nás?