Ondřej Šams

Firma Baťa – Co stálo za úspěchem zlínského zázraku?

Pokud jste pravidelnými čtenáři mého blogu, jistě víte, že jsem velkým fanouškem Tomáše a Jana Antonína Bati, jímž patřila firma Baťa na konci 19. a počátku 20. století.

Tito dva pánové společně se svými manažery a dalšími spolupracovníky dokázali téměř nemožné. 

Svým vizionářským způsobem vedení a škálováním byznysu vytvořili z Československa nejen světovou obuvnickou velmoc, ale hlavně vybudovali na naše poměry až exoticky působícího člověka – sebevědomého, cílevědomého, optimistického s ochotou neustále se zlepšovat a učit se novým věcem.

Nebyly to stroje, ani na tu dobu převratné systémy řízení, které primárně stály za úspěchem firmy Baťa. 

Byl to člověk.

Člověk je též ústředním tématem tohoto blogu. 

I proto považuji za užitečné věnovat jednu linii článků popisu řídících systémů a filosofii firmy Baťa.

Dnes je mnoho lidí, kteří nemají ani ponětí o tom, co se ve Zlíně na počátku minulého století podařilo vytvořit.

Berte tento článek jako úplný úvod do hlubšího studia „baťovin“. Doufám, že vás firma Baťa nadchne podobně jako nadchla mě.

Firma Baťa – úvod do baťovin

Firmy dnes čelí stále vyšší konkurenci. Pro zajištění dlouhodobé prosperity již nestačí být pouze dobrý, podnik musí být výjimečný, musí se vymykat z průměru. Pakliže chce firma obstát v dravém světě globalizované ekonomiky, je velmi důležité, aby její produkty či služby vynikaly nad ostatní. 

Výše zmíněné důvody vedou management současných podniků k hledání cest, kterými by mohl podpořit svou konkurenceschopnost.

Jednou z těchto cest je retrospektivní ohlédnutí do minulosti – studium bývalých extrémně úspěšných firem a hledání odpovědi na otázku: Proč byly tyto firmy natolik úspěšné? 

V českém kontextu lze pak jen stěží nalézt společnost, v níž by pomyslná studnice inspirace byla hlubší nežli u firmy Baťa před druhou světovou válkou.

Tomáš a Jan Antonín Baťovi společně se svými spolupracovníky dokázali vybudovat světové obuvnické impérium, které významnou měrou ovlivnilo hospodářský i sociální život v prvorepublikovém Československu. Tuto skutečnost podporuje i fakt, že Tomáš Baťa byl v říjnu 2018 vyhlášen Hospodářskou komoru ČR podnikatelem století. [1]

Firma Baťa, tak jak je dnes prezentována, však nevznikla náhodou. Právě naopak.

K úspěšnému budování podniku používali Baťové pestré spektrum inovativních metod, jejichž velká část se jeví přenositelně i do dnešní doby.

Právě těmito metodami, které lze zpětně klasifikovat jako hlavní prvky tzv. Baťovy soustavy řízení (BSŘ) a filosofií, kterou firma Baťa aplikovala se budu v sérii článků o „baťovinách“ zabývat. 

Firma Baťa a její soustava řízení

Baťova soustava řízení je obecně platným a uceleným systémem použitelným pro všechny druhy výroby.

Jen v Baťově koncernu byla soustava aplikována na výrobu bot, strojírenství, stavebnictví, gumárenství, výrobu jízdních kol, umělých vláken i letadel, dále také např. v bankovnictví, lignitových dolech, školství atd.

Jedná se tedy o vysoce zobecněný model řízení a zdá se, že neexistuje obor, ve kterém by nešly úspěšně využít alespoň některé prvky BSŘ. [2]

Tomáš Baťa vnímal svůj podnik jako nástroj, pomocí jehož si mohou zaměstnanci společným úsilím zlepšit život, a to nejen sobě, ale v konečném důsledku i celému státu. [1]

Sám o svém systému řízení prohlásil následující:

„Mé dílo nemůže zaniknout a nezanikne. Tyto budovy – možná, budovy, komíny, stroje. Ale můj systém zůstane k užitku všem, kteří přijdou po nás.“ [3]

Firma Baťa - Tomáš Baťa

Slova Tomáše Bati i jeho nevlastního bratra (po smrti Tomáše šéfa podniku) Jana Antonína Bati jsou svou výstižností často lepším úvodem do problematiky než celé psané statě, i proto je (bude) mnoho článků v této rubrice uvozeno právě jejich citáty.

Cesta za úspěchem Tomáše Bati nebyla vůbec snadná. Říkával však, že právě nezdary byly to, co mu dalo nejvíce.

Baťa měl rád výzvy, byl to člověk s otevřenou myslí. Jeho přístup k řešením problémů pomocí selského rozumu a sebereflexe se při zpětném pohledu jeví téměř geniálně.

I jeho podnikatelské uvažování se vymykalo tehdejšímu (ale i dnešnímu) vnímání. Konkurenci Baťa vnímal ne jako hrozbu, ale jako příležitost k vlastnímu růstu. Uměl popsat skutečný stav věcí a nebál se nahradit horší způsoby řízení za lepší. [1]

Bohužel čeští polistopadoví podnikatelé jako by zapomněli, jaký zde mají klenot, z kterého mohou vydatně čerpat. Soustava řízení Baťa zde zůstává k užitku všem, ale ne zdaleka všichni ji využívají. 

BSŘ se skládá ze dvou složek: 

  1. specificky historické – vztažené ke kontextu dané doby,
  2. trvalé – nabízející nadčasové koncepce, hodnoty a zkušenosti nabývající s odstupem času většího a většího významu. [2]

Upozornění – firma Baťa nebyla dokonalá!

Než přistoupíme k dalším tématům „baťovin“, považuji za nutné hned takto z kraje dodat, že stejně jako u všeho „lidského“, i firma Baťa měla mnoho stinných stránek.

Konkrétně lze uvést např. „zbožšťování“ významu práce, přehnanou glorifikaci úspěchu nebo nepřiměřené pracovní požadavky na zaměstnance.

Tento článek si však společně se všemi následujícími klade za cíl vyzdvihnout z Baťovovo odkazu to dobré, hodnotné, užitečné, a to špatné nechat minulosti.

Kde začít se studiem firmy Baťa

Než vyjdou další články, můžete se sami pustit do studia toho, jak firma Baťa fungovala.

Níže přikládám seznam několika zdrojů, které považuji za dobrý startovní bod do studia firmy Baťa, pokud vás téma „baťovin“ zaujalo:

Seznam zdrojů

[1]        MAROSZOVÁ, Jana, VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, a CENTRUM INFORMAČNÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB. Dělník, šéf, člověk: Tomáš Baťa (1876-1932): přehledy, myšlenky, výběrová bibliografie = Factory worker, boss, fellow – Tomáš Baťa (1876-1932) : basic information, thoughts, selected bibliography. 2019. ISBN 978-80-245-2298-2. 

[2]        ZELENÝ, Milan. Cesty k úspěchu: trvalé hodnoty soustavy Baťa. Zlín: Čintámani, 2005. ISBN 978-80-239-4969-8. 

[3]        LEŠINGROVÁ, Romana. Baťova soustava řízení. Uherské Hradiště: Romana Lešingrová, 2008. ISBN 978-80-903808-9-9.