Ondřej Šams

Digitální detox nestačí, objevte digitální minimalismus

Žijeme v době digitální. Technologie každý den zrychlují komunikaci, ulehčují práci, zvyšují produktivitu výrobních podniků, zachraňují lidské životy, … Od malička jsem velký fanoušek technologií. Miluji objevování nových funkcionalit. Stále více si však uvědomuji, jak jsem technologiemi ovlivňováň a jak důležité je držet si od nich odstup. Chci technologie ovládat, nechci aby technologie ovládaly mě. Myslím, že každý nakonec dojde k závěru, že být celodenně připoutaný k obrazovce není pro duševní, duchovní, ale i fyzické zdraví úplně nejlepší způsob trávení času. Je na čase detox. Digitální detox.


Poslechněte si článek jako podcast (Spotify | Apple Podcasts | Google Podcasts):


Digitální detox

Nevím, jestli se mnou budete souhlasit, ale přijde mi, že se v posledních letech stává z digitálního detoxu fenomén. Spousta lidí o digitálním detoxu mluví, slyšíme rozdílné názory, čteme si o rozličných postupech a fíglech. Co to však digitální detox ve skutečnosti je? Má smysl se jím skutečně zabývat anebo se jedná jen o další módní trend, po kterém za chvíli neštěkne ani pes?

Dle mého názoru se digitálního detoxu ve veřejném prostoru jen tak nezbavíme, spíše naopak. Pokud nenastane apokalypsa a hromadný celosvětový blackout, budou technologie pravděpodobně stále více a více zasahovat do našich životů. Čeká nás spousta výzev a možná takovou první vlaštovkou je naučit se technologie ovládat. Do této množiny spadá i digitální detox.

Digitální detox je často považován za krátkodobý půst od sociálních sítí, seriálů, zpravodajských portálů apod. Na internetu jste schopni dohledat nepřeberné množství videí a článků s titulky typu: „Skončil jsem na 30 dní se sociálními sítěmi a toto se stalo…“

Otázkou však zůstává: Vystihuje toto skutečně celou podstatu digitálního detoxu? Z mého úhlu pohledu nikoli.

Osobně si pod pojmem digitální detox představuji nikoli krátkodobý půst od technologií, ale dlouhodobé hledání balancu mezi tím, co mi technologie do života dávají a co mi naopak berou.

Ano, nevylučuji prospěšnost krátkodobých půstů od specifických forem médií, avšak každý z těchto „půstů“ by měl mít své místo v dlouhodobé perspektivě hledání té správné rovnováhy, která vyhovuje vám, a právě jen vám.

Já a digitální technologie

Pokud čtete můj blog pravidelně, možná jste si všimli, že krocení návykových technologií a boj za znovunabytí času a koncentrace je jedním z hlavních témat objevujících se v mých článcích. Dokonce jsem již napsal dva články týkající se přímo této problematiky a sice závislosti na mobilu a závislosti na YouTube.

Proč tomu tak je? Patrně proto, že u sebe vnímám v této oblasti problémy, které je potřeba řešit.

Rané dětství

Mám úžasné rodiče. Jejich zápal a obětavost ve výchově mohou za to, kým nyní jsem a kde nyní jsem – osobnostně i „kariérně“. Je tu však jedna věc, kterou zpětně vidím jako nepříliš šťastnou a sice jejich pevné přesvědčení nevystavovat své děti (mě a mé bratry) digitálním technologiím a místo toho nás vést ke zdravějším aktivitám typů sportu, čtení, hře na hudební nástroj atd. Určitě jim dáte za pravdu, že tyto pohnutky jsou velmi ctnostné, rodiče však nepočítali s tím, co za výzvy čeká jejich děti v pubertě a dospělosti v oblasti exponenciálního rozvoje digitálních technologií.

Jelikož jsme neměli přístup k technologiím, stávalo se nám, že když už jsme k nim někde přišli, naprosto jsme jim propadli. Dodnes od svých příbuzných slýchávám historku, jak jsem jako malý klučík seděl před televizí s otevřenou pusou, tekla mi slina a od obrazovky mě nemohli odtrhnout.

To samé se dělo s počítačem, když jsem byl starší. Vzrušení, které mě naplňovalo, když jsem u tohoto přístroje mohl sedět bylo tak velké, že jsem neznal žádnou míru. Právě toto vzrušení z technologií spojené s naprosto iracionálním používáním daných zařízení zapříčinilo, že jsem v pubertě digitální technologie nezvládal.

Dospívání a digitální detox? Pche!

Řekl bych, že to bylo přibližně v období přelomu základní a střední školy, kdy jsem se postupně začal propadat do digitální králičí nory.

Tehdy jsem již vlastnil „smartphone“, který jsem mohl používat, jak jsem chtěl a kdy jsem chtěl. Používal jsem ho tedy – bohužel iracionálním způsobem, kterému jsem se naučil v dětství.

Celé dny jsem trávil chatováním s kamarády a projížděním internetu. Téměř zcela jsem se přestal věnovat školnímu výkladu a místo toho klikal na displej telefonu schovaným za penálem. Měl jsem radost, že mám zařízení (smartphone a později i počítač), která mohu používat naprosto bez limitů.

Bohužel jsme neodhadl, jaké to bude mít následky.

Dospělost

Po více než pěti letech, kdy jsem technologie používal výše zmíněným způsobem, následoval náraz do zdi. Tehdy jsem nastoupil na ČVUT, kde jsem si rychle uvědomil, že pakliže neudržím svou koncentraci na výklad, vypracovávání projektů a učení se na zkoušky, vyletím dřív, než se naděju. Stál jsem před dvěma velkými úkoly – znovu se naučit soustředit více než pět minut a ovládnout digitální technologie tak, aby sloužily pro mě a ne proti mně.

Nebudu vám lhát. Bylo to těžké a trvalo to, ale myslím, že dnes mohu s klidným srdcem říci, že jsem odvedl kus práce. Není to dokonalé, nemám vše kompletně podchycené a vyřešené, ale jsem na tom o světelný rok lépe než dříve.

Velmi mi v tomto procesu pomohla kniha Cala Newporta Digitální minimalismus, jejíž hlavní myšlenky, které jsem shledal obzvláště užitečné s vámi budu ve zbytku článku sdílet.

Digitální minimalismus

Newport ve své knize definuje digitální minimalismus takto:

„Způsob používání technologií, při němž se soustředíte pouze na malý počet pečlivě vybraných věcí, jichž si ceníte, a s klidným srdcem si necháváte ujít všechno ostatní.“

Mně se tato definice digitálního minimalismu velmi líbí a musím říct, že mi pořádně vlezla pod kůži. Proč? Protože i přesto, že jsem tuto knihu četl několik let nazpět, stále uvažuji v mantinelech, které zde byly nastíněny.

Digitální detox a digitální minimalismus

3 principy digitálního minimalismu

1. Bordel v technologiích zapříčiňuje bordel v životě

Pakliže se bez rozmyslu necháme zasypat všemožnými zařízeními, aplikacemi a službami, dílčí výhody, které nám přinášejí, jsou často převáženy nepříznivými následky (ztráta pozornosti, času, energie atd.).

2. Optimalizace je klíč k úspěchu

Digitální minimalista se pro technologie rozhoduje na základě dvoustupňového procesu. Nejprve si musí sám před sebou obhájit, že mu daná technologie přinese do života skutečně něco cenného. Následně si definuje, jak přesně bude s technologií zacházet, aby mohl plně využít její výhody a zároveň elimininoval potenciální nebezpečí.

3. Záměrné jednání vám přinese uspokojení

Každá technologie má v životě digitálního minimalisty jasně určené hranice svého používání. Minimalista ví proč, co, kdy, kde a jak používat, a to mu přináší uspokojení.

Líbí se vám moje tvorba?
Přihlaste se k odběru novinek:

Pečlivě rozmyšlený obsah. Žádný spam.

Digitální úklid à la digitální detox

Autor Digitálního minimalismu navrhuje vše začít digitálním úklidem. Ten se skládá ze třech kroků a svým způsobem koresponduje s digitálním detoxem, o kterém jsme se bavili na začátku článku.

Krok 1: Určení pravidel

V prvním kroku je vaším cílem vypsat si všechny technologie, které používáte. Jedná se o aplikace, weby a další nástroje zprostředkované obrazovkou vašich zařízení. Následně z nich vyselektujete technologie „volitelné“ (tzn. technologie, bez kterých se můžete po nějaký čas obejít anebo lze jejich používání značně limitovat). Hotovo.

Krok 2: 30denní digitální detox

Druhý krok je nejtěžší, jelikož vaším úkolem bude dát si měsíční pauzu od volitelných technologií definovaných v předešlém kroku. Očekávejte zápas s pokušením vracet se k zajetým vzorcům chování. Cílem digitálního detoxu není pouze detoxikovat své já od dotěrných technologií, ale především aktivně hledat smysluplné kvalitní činnosti, jimiž můžete zaplnit svůj znovuobjevený čas. Pátrejte a experimentujte.

Krok 3: Promyšlený návrat k technologiím

Závěrečný krok je ve znamení návratu vybraných technologií do vašeho života. Díky digitálnímu detoxu jste si vytvořili určitý odstup, a tak můžete s čistou hlavou vyhodnotit, zda daná technologie splňuje 3 základní kritéria pro to, aby měla tu výsadu být součástí vašeho života:

  1. Technologie slouží něčemu, co je pro vás velmi důležité. Pakliže nabízí pouze „nějaké“ výhody, nestačí to.
  2. Technologie nabízí ten nejlepší způsob, jak podpořit danou hodnotu. Pakliže tomu tak není, vyberte si lepší aktivitu. Např. sledování seriálu Přátelé podpoří hodnotu pohody, není ale lepším způsobem setkat se se skutečnými přáteli a strávit s nimi hodnotný pohodový čas?
  3. Místo technologie je ve vašem životě přesně definováno, víte, kdy ji budete používat a jak.

Praktická opatření

Závěrem ještě přidávám několik praktických opatření, která se mi osobně při krocení technologií osvědčila:

1. Pozor na zuřivé interakce na sociálních sítích

Problematika sociálních sítí je opravdu široká a otázky typu, zda bychom na nich měli být, popř. jak moc aktivní jsou skutečně komplikované. Také odpovědi jsou více méně individuální.

V obecném slova smyslu se však dá řídit radou – neudržovat zde povrchní kontakty.

Náš čas a pozornost jsou příliš cenné na to, abychom je marnili „lajkováním“ a komentováním nedůležitých věcí anebo přímo nesmyslů. Osobně nemám Twitter, Instagram, na Facebooku mám zrušené sledování všech přátel, takže na zdi též nic nemám a na YouTube sleduji jen několik účtů, které mi dávají hodnotu, doporučená videa mám díky rozšíření prohlížeče vypnuta. To vyhovuje mně. Vy si musíte najít, co vyhovuje vám.

2. Zprávy vyřizujte najednou, ideálně jen několikrát za den

Okamžité zprávy typu iMessage, WhatsApp nebo Messenger jsou skvělou inovací. Problém však přichází, jakmile se stávají alternativou skutečného rozhovoru a nejen to. Ruku v ruce s textovkami přichází neustále vyrušování notifikacemi od věcí, které právě děláte.

Jen si představte tuto bizarní situaci – kamarád vám 100x denně zazvoní u bytu, vy pokaždé přerušíte to, co právě děláte, jdete mu otevřít, on vám řekne jednu větu a odejde. Vy následně zavíráte dveře, znovu soustředěně usedáte k práci a za pár minut slyšíte „crrrr“ a ten samý kamarád znovu čeká u dveří. Nezní vám to jako padlé na hlavu? Ale přesně toto děláme ve virtuálním světě…

To, co mohu za sebe doporučit je kontrolovat nedůležité notifikace jen několikrát denně (já to dělám 3x – ráno, v poledne a večer) a na zprávy odpovídat najednou. Slouží k tomu skvělá funkce na iOS s názvem „Notification Summary“, která vám zpětně doručí ve vámi definované časy seskupené notifikace od vybraných aplikací. Tyto notifikace vás tedy nevyrušují při práci.

3. Smažte si aplikace sociálních sítí z telefonu

K tomu snad ani nemusím nic dodávat. Zkrátka čím hůře se vám budou sociální sítě používat, tím snazší pro vás bude držet si od nich zdravý odstup. Přijde mi, že se z tohoto
opatření již pomalu stává mainstream.

4. Získejte zpět svou koncentraci díky pomalým médiím

Dnešní svět je rychlý a bude i nadále zrychlovat. V takových podmínkách je těžké udržet koncentraci. Nic však není ztraceno Koncentrace se dá trénovat. Jak? Tím, že svou pozornost uvědoměle zaměříte na konzumování tzv. pomalých médií, do kterých patří knihy, blogy, časopisy anebo podcasty.

Závěrem

Cílem toho článku bylo uvést vás do problematiky digitálního detoxu a digitálního minimalismu. Doufám, že jste se dozvěděli něco nového a zajímavého. Největší radost mi udělá, pokud jste zde objevili nějaký princip, který vám osobně pomůže ovládnout technologie a zkvalitnit váš život. To vám ze srdce přeji.