Ondřej Šams

Psychická odolnost

Život není peříčko. Občas nám do cesty připraví překážky, které je obtížné překonat. Každý z nás to známe – test ve škole, pracovní deadline, kritika ostatních, … a to ani nemluvím o opravdu těžkých životních zkouškách jako je smrt, nemoc anebo rozvod. Co tedy dělat? Existuje nějaký recept, který by nám pomohl připravit se na zátěžové situace a provedl nás temnými časy? Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Začněme tou špatnou – krizím se bohužel nevyhneme, život dokáže být tvrdý. Na druhou stranu (a to je dobrá zpráva) máme v rukou to, jakým způsobem budeme na těžkosti reagovat a jak se na ně dokážeme připravit. A právě zde vstupuje do hry psychická odolnost¹.


Tento článek si můžete poslechnout také v audio verzi na SpotifyApple Podcasts.


Psychická odolnost

Proč je dnes aktuální řešit psychickou odolnost

Psychická odolnost nebo také resilience je v psychologii definovaná jako schopnost vzdorovat nepřízni, zvládat nepříznivé situace a překonávat krize. Resilience má od nepaměti rozhodující vliv na to, zda lidská civilizace přežije anebo vymře. V naší zemi díky Bohu nežijeme v situaci, kdy bychom každý museli bojovat o holý život, na druhou stranu na nás působí množství dlouhodobých stresorů, které mají na naše zdraví destruktivní vliv. I jednotlivé kapky, pokud budou kapat dostatečně dlouho, dokáží vyhloubit díru i v kameni. Považuji tedy za vhodné se psychické odolnosti věnovat blížeji a představit několik důležitých myšlenek a strategií, které nám pomohou naši psychickou odolnost zvýšit.

Výzkumná práce Martina Seligmana

Ještě než se pustíme do praktických strategií, dovolte mi seznámit vás s Martinem Seligmanem – člověkem, který toho ve výzkumu psychické odolnosti udělal více než ostatní. Seligman je hlavní objevitel tzv. fenoménu naučené bezmoci. Naučená bezmoc je stav, kdy člověk věří, že nemůže změnit situaci nebo ji mít pod kontrolou, a proto se o to ani nepokusí, přestože možnosti vlivu existují. Dost možná z důvodu frustrace spojené se studiem tohoto pesimistické jevu se Seligman rozhodl svou další práci zaměřit na studium optimističtější psychické odolnosti. Přišel s teorií, jak odolávat nepříznivým vlivům a v jejím rámci sestrojil tzv. model 3P. Ten říká, že směřujeme k depresi, pokud máme tendenci vnímat nepříznivé životní situace následujícím způsobem:

  1. Personalization (personalizace) – „Selhal jsem, jsem životní smolař.“
  2. Pervasiveness (všudypřítomnost) – „Všechno je špatně.“
  3. Permanence (trvalost) – „Už nikdy nebude lépe.“

Stále nic moc optimistického. Naštěstí Seligman také zjistil, že pokud tyto postoje obrátíme, zvýšíme naši psychickou odolnost a můžeme tak lépe zvládat těžké časy. Pomocí tohoto „obráceného“ postupu přistupujeme ke krizím neosobně, specificky a dočasně. Příklad: „Dobře, nebyl jsem v práci povýšen, ale to přece neznamená, že nemám žádné kvality, je to jenom práce. Mám skvělou ženu, hodné děti a šéf moje kvality vidí. To že jsem teď prohrál, ještě nic neznamená. Přehodnotím svůj způsob, jakým prezentuji své ambice šéfovi a příště to snad vyjde. V nejhorším si najdu něco jiného.“

Nejlepší výbava pro odolné zvládání krizí

Na základě dalšího vědeckého zkoumání bylo zjištěno, že nejlepší výbavu pro odolné zvládání krizí představuje kombinace optimistické důvěry ve vlastní schopnosti a realistického odhadu situace. Seligman shrnuje své učení do jedné věty: „Klíčem k psychické odolnosti je optimismus. “ V následující části se podíváme na deset praktických tipů, jak získat psychickou odolnost, které na základě výzkumu Martina Seligmana sestavila Americká psychologická společnost (American Psychological Association)². Rád bych předem podotknul, že vám některé z nich mohou znít až primitivně jednoduše. Nenechte se však zmást – v obdobích pohody nám často věci přijdou nad slunce jasné, když ale přijde krize, ztrácíme hlavu a bloudíme v labyrintu deprese. Následující tipy vám z něj mohou pomoci ven.

PSYCHICKÁ ODOLNOST - 10 tipů, jak získat psychickou odolnost

10 tipů, jak získat psychickou odolnost

1. Rozvíjejte své sociální kontakty

Člověk je tvor sociální. Příliš nezáleží na tom, zda jste extrovert nebo introvert – dobré a hluboké vztahy s rodinou, přáteli a dalšími lidmi jsou jedním z hlavních faktorů, které podpoří vaší psychickou odolnost. Interagujte s ostatními a nechejte si pomoci od lidí, kterým na vás záleží. Nebuďte neteční k potřebám druhých a podpořte je, když potřebují pomoci. Blahodárně působí angažmá v různých zájmových uskupeních, církvi a jiných skupinách. Jak řekl Ježíš: „Požehnanější je dávat nežli přijímat.“ Díky službě druhým můžete paradoxně sami čerpat sílu pro překonávání vlastních překážek.

2. Krize není neřešitelný problém

Dejme tomu, že nastala krize a vy na ni nemůžete nic změnit. To co ale změnit můžete je váš postoj vůči této krizi – to jak na ni budete nahlížet a jak na ni budete reagovat. Odmítněte postoj bezmocné oběti. Snažte se najít pozitiva. Co vás tato těžká věc učí o sobě, o druhých, o světě? Co příště můžete udělat lépe, abyste se připravili? Myslete dlouhodobě a představte si, že bude zase líp. Otevřete si mapovou aplikaci v mobilu a pomalu odzoomujte od vaší polohy, až budete vidět celé státy a kontinenty. Snažte se získat širší perspektivu.

3. Jděte za svými cíli

Malá vítězství budují sebedůvěru. Pravidelně si stanovujte malé realistické cíle a snažte se jich dosáhnout. Nesněte o nedosažitelných věcech, které ve vás vzbuzují nervozitu. Chcete-li dosáhnout něčeho velkého, pak si velký cíl rozkouskujte na menší, které budete schopni postupně zvládnout. Důležitá je konzistentnost. Každý den jedno dobré rozhodnutí, každý den jeden krok k cíli. Hýčkejte si pocit hrdosti z toho, jak se neustále posouváte správným směrem.

4. Přijměte fakt, že změny patří k životu

Někdy se holt nedá nic dělat a vy musíte změnit plány. Karty jsou rozdané a vy s tím už nic neuděláte. Některé cíle jsou za nepříznivých okolností zkrátka nedosažitelné. Přijměte fakt, že některé věci nezměníte a snažte se zaměřit svou pozornost na to, co je ve vašem okruhu vlivu a co změnit můžete.

5. Objevujte sebe sama

Krize jsou často obdobími, které toho člověka mnoho naučí. Lidé, kteří si prošli těžkostmi často svědčí, že krize pro ně byla zásadním zlomem v poznání sebe sama, silných stránek i limitů a že si díky ní teď více váží života. Mnozí také zpětně přiznávají, že jsou za těžké časy vlastně vděční, protože jim pomohly stát se silnějšími. Analyzujte své nitro a vzpomeňte si na obtížná období, kterými jste již dokázali projít. Možná zjistíte, že v sobě máte dostatek zdrojů a síly, abyste budoucí těžkosti překonali.

6. Jednejte rozhodně

Když nastane problém, nehrajte si na pštrosa a nestrkejte hlavu do písku s bláhovým přáním, že krize přejde. Převezměte iniciativu a jednejte rozhodně. Snažte se být proaktivní, ne reaktivní. Bojujte s nepříznivými situacemi, jak nejlépe dokážete a pokuste se problémy zvládnout.

7. Mějte na sebe pozitivní pohled

Přijměte fakt, že jste schopní. Máte jedinečné talenty a jedinečná obdarování. Nikdo nedokáže to, co vy, tak specificky jako vy. Naslouchejte svému svědomí a svým instinktům. Nebojte se důvěřovat svým schopnostem a řešte problémy po svém.

8. Přemýšlejte dlouhodobě

Krize, kterou si právě procházíte je pouze omezená etapa vašeho života. Dobré dny byly a zase přijdou. Zaměřte svou pozornost na budoucnost. Zkuste se přinutit vnímat současnou krizi z dlouhodobé perspektivy a posuzovat ji v širším kontextu. Snažte se problémy nevidět větší, než jsou.

9. Očekávejte to dobré

Očekávejte to dobré. To se lehce říká, hůře provádí. Přesto vězte, že právě optimismus je schopný vytáhnout vás z temnoty deprese zpět na světlo reality. Bojujte za optimistický postoj. Očekávejte dobré věci. Nepřemýšlejte nad strašáky, místo toho si zkuste představit, jak by tato krize mohla dopadnout dobře.

10. Starejte se o sebe

Buďte na sebe hodní. Neignorujte své pocity a potřeby. Dělejte činnosti, které vám přinášejí radost a uvolnění. Nezapomínejte na pohyb – 30 minut svižného pohybu denně dokáže prozářit váš den jako nic jiného. Přemýšlejte nad sebou holisticky – vaše bytost se skládá z tělesné, duševní i duchovní stránky. Pečujte o všechny tři. Budete pak schopni lépe obstát v obtížných situacích a jen tak nějaká krize vás neskolí.

Psychická odolnost a víra v „Něco“ vs. v „Někoho“

Dovolte mi na závěr ještě jednu důležitou věc týkající se psychické odolnosti. Podle četných studií je zřejmý jeden zajímavý fakt – lidé, kteří v něco věří jsou schopni zvládat obtížné životní etapy s výrazně lépe. Zásadní je pak, v co konkrétně věří – zda v „Něco“ anebo v „Někoho“.

Víra v „Něco“ je často spjatá s vírou v sebe sama, ideologii, politické přesvědčení nebo myšlenkový směr. Toto „Něco“ dává lidem pocit, že jsou součástí něčeho většího, což jim do určité míry pomáhá zvládat rány osudu. Víra v „Něco“ možná stačí ke zvládnutí některých krizí, ale pokud, že nemáte vyřešenou odpověď na základní otázky typu nemoc, smrt či svědomí, nedokáže poskytnou pevný základ pro dlouhodobou psychickou odolnost.

Dále tu máme víru v „Někoho“. Pro mě jako křesťana je „Někdo“ Bůh. Bůh je hlavním opěrným bodem mého života. Ježíš je ten, ke komu se mohu vztahovat při každé životní krizi. Je to On, kdo nesl všechny těžkosti a hříchy světa a nechal se s nimi přibít na kříž. Osobně si neumím uprostřed krizí představit silnějšího základu pro psychickou odolnost než je víra v Boha a důvěra v to, že na mě nedopustí nic nad mé síly, jak se píše v Bibli:

Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.” – Bible 1. Korintským 10:13

Toto vše zmiňuji pro kontext, abych vám poskytl ucelený obrázek na mé přemýšlení nad psychickou odolností. Zmíněných 10 tipů, jak získat psychickou odolnost jsou rovněž validní a pomáhají mi zdolávat různé životní trable. Jsou však pouze nadstavbou pevného základu jímž je pro mě Bůh. Přeji vám, abyste i vy našli „Něco“ nebo „Někoho“, o co se budete moci v temných obdobích vašeho života opřít a co vám pomůže překonávat životní krize.


POZNÁMKY

1. Na myšlenku napsat článek o psychické odolnosti mě navedla kniha Prof. Pavla Koláře „Posilování stresem – Cesta k odolnosti“, která velmi zajímavým a holistickým způsobem popisuje tento fenomén. Poskytla mi také podklady pro tento článek.

2. American Psychological Association – The Road to Resilience. Dostupné z: https://advising.unc.edu/wp-content/uploads/sites/341/2020/07/The-Road-to-Resiliency.pdf