Ondřej Šams

Vnitřní motivace jako protiklad metody cukru a biče

Vysoké pracovní nasazení a hektický životní styl se stávají normou. Snažíme se stíhat deadliny, plnit úkoly, zkrátka odvádět vysoce kvalitní práci. Ruku v ruce s tímto přístupem však přichází riziko vyhoření a ztráty motivace. Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím, že nedostatek vnitřní motivace není jen můj problém. Unavené a smutné oči bez špetky života pozoruji téměř na každém rohu. I proto jsem se rozhodl napsat tento článek, ve kterém se hlouběji podívám na různé druhy motivace a také na to, jak můžeme podpořit naši vnitřní motivaci.

V tomto článku se dozvíte:

  • kde hledat (a najít) motivaci
  • jaké jsou typy motivace – detailně si popíšeme motivaci vnitřní a motivaci vnější

Poslechněte si článek jako podcast (Spotify | Apple Podcasts | Google Podcasts):


Co to je motivace

Motivaci můžeme v podstatě definovat jako radost/touhu/nadšení pustit se činorodě do nějaké aktivity a to zpravidla s vidinou něčeho dobrého a krásného v přítomnosti i budoucnosti.

Osobní vize 

Nalézt motivaci je podstatně jednodušší, když víme proč děláme to, co děláme.

Jinými slovy – když žijeme život naplněný smyslem nebo posláním. 

K tomu nám může pomoci sepsání osobní vize. Vize funguje jako jakýsi magnet přitahující naše přítomné chování.

Díky osobní vizi můžeme svou energii investovat do něčeho, v čem vidíme opravdový smysl a povolání. Tyto činnosti nás zpětně nabíjejí jakousi skrytou vnitřní energií, měnící se v motivaci do další práce. Vedlejším a neméně důležitým produktem je také naše vnitřní spokojenost.

Každý z nás máme rozdílné talenty, touhy a prostředky k tomu dělat něco smysluplného. Byli jsme stvořeni s určitými specifickými obdarováními a máme svobodu se rozhodnut, zda je využijeme k dobrým věcem, nevyužijeme či zneužijeme k těm špatným.

Jak vytvořit osobní vizi?

Nejvíce přímočarou cestou k vytvoření osobní vize je pravděpodobně uvědomění si omezeného času, který zde na světě máme. Každá vteřina je neopakovatelným okamžikem.

Při přemýšlení o naší dočasnosti musíme dříve či později řešit otázku smrti.

Tváří tvář smrti začíná vypadat strach z neúspěchu, posměchu či selhání nicotně. Právě v tomto stavu je mnohem jednodušší oddělit zrno od plev a pojmenovat věci pravými jmény.

Naše kultura udělala ze smrti tabu. Vědomí smrti je však výborným odrazovým můstkem pro plnohodnotný život. Zamyslete se nad tím, co je pro vás skutečně důležité. Definujte si osobní vizi.

Druhy motivace – vnější & vnitřní motivace

Existují různé cesty k cíli. To platí i pro motivaci.

Můžeme se motivovat způsobem, který nás bude doslova ničit, můžeme však také objevit alternativní přístupy k motivaci – zdravější a dlouhodobě udržitelné. Pojďme na to.

Představím vám 3 metody¹, jak se motivovat a to v pořadí od pro nás nejhorší varianty k té nejlepší:

Vnější motivace

vnější motivace

Motivaci vnější každý znáte. Je to metoda cukru a biče.

Pokud uděláš toto, bude odměna. Pokud ne, bude trest.

Jedná se o pravěkou metodu reflektující motivy pána a jeho otroka. Bohužel se s ní setkáváme dodnes. Její aplikaci můžeme vidět ve sféře školství, byznysu i sportu.

Při této metodě je na nás vyvíjen tlak, abychom provedli úkon, ke kterému nemáme vztah. Děláme něco, v čem nevidíme smysl. Je to tedy metoda založená na strachu z možného potrestání.

Bohužel se mnoho lidí takto motivovat (dobrovolně či nedobrovolně) stále nechává nebo dokonce sami tuto metodu aplikují.

Výsledkem je:

  • nespokojenost
  • špatná schopnost učit se novým věcem
  • negativita nakažlivá pro okolí
  • zhoršení výkonu

Vnitřní motivace cíli

vnitřní motivace cíli

Pokud se rozhodnete aplikovat vnitřní motivaci cíli, budete sice velmi efektivní, ale také často vnitřně vyprahlí a nespokojení.

Proč? Protože při této metodě jsou našimi motivačními stimuly vytyčené cíle.

Na stanovení cílů není samozřejmě nic špatného, problém nastává tehdy, když se naší jedinou radostí stane okamžik při dosažení cíle. Dosažení cíle má pak za následek aktivování stejných center v mozku jako po požití kokainu.

Takový cílový závislák prožívá obdobně jako feťák po své dávce nával radosti. Tento nával má však jen dočasný charakter. Ohlíží se proto rychle po dalším cíli, aby mohl znovu pocítit příval pozitivních emocí.  

Výsledkem je:

  • vysoká výkonnost vykoupená po většinu času pocitem nenaplnění
  • závislost na emoci – krátkodobé radosti
  • člověk úspěšný, ale nešťastný

Přihlaste se k odběru novinek:

Pečlivě rozmyšlený obsah. Žádný spam.
Odběrem souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Vnitřní motivace cestou

vnitřní motivace cestou

Tato metoda vnitřní motivace je založena na již zmíněné osobní vizi, která člověku poskytuje mapu s cestou, kudy se v životě ubírat.

Víme, co dělat a vidíme v tom hluboký smysl.

Při putování životem narážíme na různé milníky, ty se však od cílů liší tím, že nejsou vysněným stavem, ke kterému směřujeme. Milníky slouží hlavně pro lepší orientaci. Získáváme díky nim zpětnou vazbu, zda jdeme správným směrem.

Fundamentálním rozdílem tohoto přístupu oproti předchozím je stabilita a spokojenost, kterou do života přináší. Víme proč děláme to, co děláme a z toho pramení i kýžená motivace zvednout zadek a jít něco dělat.

Výsledkem je:

  • spokojenost v přítomnosti
  • flow
  • kreativita
  • vysoká produktivita
  • rychlejší schopnost učení
  • mistrovství v daném oboru

POZNÁMKY

  1. Takto druhy motivace dělí Petr Ludwig ve své knize Konec prokrastinace (dostupné na Melvil.cz).