Ondřej Šams

Jak správně cvičit? Jak zdravě přistupovat k tréninku a sportování obecně?

Poslechněte si článek jako podcast:


Jak správně cvičit? Jak správně přistupovat ke sportování, aniž by se člověk zničil? Jak docílit dlouhodobého progresu bez zranění anebo opakované nemoci? Právě na zodpovězení těchto otázek je zaměřený tento článek.

Otázku jak správně cvičit jsem odsouval na vedlejší kolej

Proč o těchto věcech vlastně píši?

Hlavním záměrem článku je čtenáři pomoci na jeho sportovní cestě. Díky letitým zkušenostem z profesionálního sportu jsem měl možnost lecos zažít a rád bych se s vámi o toto (často bolestně) nabyté know-how podělil. Jedná se v podstatě o takový sebezpyt. Něco ve smyslu – co bych řekl svému mladšímu (a nezkušenějšímu – zkrátka blbějšímu) sportovnímu já předtím, než se svéhlavě pustilo do vážnějšího sportování.

Abych to uvedl do kontextu.

Kdybych v minulosti přistupoval k otázce, jak správně cvičit resp. sportovat s trochu větším respektem, mohl bych se vyhnout spoustě nepříjemnostem typu:

  • vyhození plotének v zádech při posilování,
  • utrženým vazům v kotníku,
  • opakovaným nemocem před důležitými závody,
  • přetrénování,
  • zranění kolen z důvodu přehnané cyklistické zátěže,
  • dlouhodobým problémům s bederní páteří,
  • psychické nestabilitě před závody,
  • neustálé únavě,
  • a mnohým dalším…

Mým přáním je, abyste se podobným nepříjemnostem mohli vyhnout. Věřte mi, nic vám nedokáže sportování znechutit tak, jako neustálé řešení zdravotních potíží.

Níže jsem shrnul několik myšlenek, které považuji za esenciální při uvažování nad tím, jak správně cvičit, jak správně přistupovat k tréninku a zdravému životnímu stylu obecně. Věřím, že díky nim získáte cenné zkušenosti, aniž byste k podobným závěrům museli dojít ze svých vlastních chyb.

Jak správně cvičit/trénovat/sportovat?

Začátečnické nadšení vs. dlouhodobost

Nikdo z nás není imunní vůči začátečnickému nadšení. Koupíme si nové boty a sportovní hodinky, zařídíme si vymazlený tréninkový plán a cítíme se jako supermani. Nic nás nemůže na cestě za naším novým sportovním já zastavit. Žilami nám proudí nadšení a motivace. Bohužel se po několika týdnech (občas i dnech) dostaví kruté vystřízlivění. Ano, sport dokáže člověku přinášet radost a nadšení, avšak má to i svou cenu – nutné úsilí.

Je velmi smutné kolem sebe pozorovat, jak lidé po počátečním nadšení sportování opouštějí a vracejí se do starých kolejí pasivity. Přitom stačí poměrně málo a této pasti se dokážete vyhnout. Klíčem je vždy přemýšlet dlouhodobě.

Jak dokázat sportovat dlouhodobě? Je to jednoduché – nepřepínejte se. Zlepšování fyzické kondice je maraton, nikoli sprint. Tréninky na „maximum“ mají v tréninkovém plánu své místo, avšak jen střídmě. Zapamatujte si, že při i cvičení platí stará poučka – v nejlepším je dobré přestat. Trénink není závod. Naslouchejte svému tělu. Každý den není posvícení. Buďte na sebe ohleduplní. Preferujte správnou techniku před hrubou sílou. A hlavně buďte sakra trpěliví. Myslete dlouhodobě.

Neudělejte si ze cvičení/sportu modlu

Sport je dobrý sluha, ale špatný pán. Člověk je ze své podstaty naprogramovaný k uctívání. Dnes uctívání nazýváme pouze jinými slovy, avšak přirozenost člověka je již po tisíciletí stejná. Možná se usmíváme nad „primitivností“ lidí v minulosti, kteří uctívali různé sošky a jiné předměty. V současnosti na tom však nejsme o nic lépe. Předmětem uctívání jsou peníze, majetek, sex, krásné tělo, počet followerů či celebrity. Stále padáme do stejné bídy a nenacházíme nic, co by mohlo plně uspokojit naši nenaplněnou touhu po uctívání. Máme v duši jakousi černou díru, která ničím nejde zaplnit. Honíme se proto za vším možným – za zážitky, za vztahy, za sportem… s nadějí, že snad právě toto dokáže naplnit naše duše. Nefunguje to. Tato touha může být uspokojena jen jednou věcí. Navázáním osobního důvěrného vztahu s Bohem. On člověka stvořil s přirozenou touhou po Něm a nic jiného tuto touhu nedokáže naplnit. Díky záchranné misi Ježíše Krista, máme k Bohu volný přístup. Paradoxem je, že tento největší dar je zcela zdarma. Jediné, co se od člověka žádá je uvěřit v Ježíše jako Zachránce a vyznat Mu své hříchy.

Přihlaste se k odběru novinek:

Pečlivě rozmyšlený obsah. Žádný spam.
Odběrem souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Užívejte si cestu, užívejte si přítomnosti

Možná vás to překvapí, ale to hlavní, na co budete ze své aktivní sportovní minulosti vzpomínat nejsou poháry, medaile ani vítězství. Jsou to prosté chvíle radosti, kdy jste byli plně přítomni – tady a teď. Prožívali jste daný okamžik všemi smysly. Hltali jste život plnými doušky. V odborných kruzích se tento stav nazývá flow. Ze své sportovní kariéry snad nejraději vzpomínám na chvíle, kterou veslaři popisují tak, že loď pod vámi zpívá. V tomto nádherném okamžiku jste zkrátka součástí reality s velkým R. Slyšíte tiché šumění vody hladce míjející trup lodi. Loď jakoby jela sama. Žádnými zbytečnými pohyby jí nebráníte. Každým dalším tempem jen přiživujete už tak fascinující souhru. Přiznám se vám, že mi tato symfonie vody-lodi-pohybu chybí z veslování úplně nejvíce.

Zkrátka – užívejte si každý trénink. Každou minutu. Je to dar. Zdraví je dar. Nezaměřujte se slepě na cíl. Tzn. nepřemýšlejte ve smyslu až vyhraju to, až dokáži ono, až…, až… budu konečně šťastný. Ne. Jste tu dnes a každá sekunda sportování je jedinečná a neopakovatelná.

Trenér ví, co dělá a měli byste mu v tom věřit

Prvním způsobem, jak se zaručeně přivést do předčasného „sportovního důchodu“ je lpění na své vlastní pravdě. Na svém osobním výkladu tréninkové reality. Takový člověk trenéra poslouchá jen, když se mu to „hodí do krámu“. Tréninkový plán dodržuje jen dokavaď má pocit (pozor – slovo pocit je důležité), že je přínosný. Nepřipouští si svou neznalost. Naopak se pasuje do role odborníka na téma trénování. Z vlastní zkušenosti vím, že takový přístup končí v lepším případě přetrénováním a stagnací výkonnosti. V horším případě zraněním nebo předčasným koncem sportovní „kariéry“.

Pečujte o své tělo

Při hledání odpovědi na otázku jak správně cvičit a sportovat, určitě nesmíme opomenout péči o své tělo. Bez zdravého a odpočatého těla je nereálné posouvat naše fyzické limity. Zmíním jen hlavní oblasti, na které se zaměřit. Zaprvé kvalitně spěte. O tom, co s námi dělá nedostatek spánku se můžete dočíst v mém samostatném článku. Dále nezapomínejte na odpočinek. Odpočívat můžete aktivně (relaxační procházka) nebo i pasivně (četba knihy). Vysoká sportovní výkonnost se buduje ve chvílích odpočinku. Vaše tělo se regeneruje, hojí námahou poničené svaly a adaptuje se pro budoucí vyšší zátěž. Také se snažte vyváženě a zdravě jíst, dostatečně pijte a celkově přemýšlejte nad tím, jak byste mohli prospět svému zdraví (dostatek vitamínů, otužování,…). K péči o své zdraví bychom měli přistupovat alespoň stejně vážně jako k péči o zdraví našich blízkých.

Sportem hlavně ku radosti

Neřešte jen sport. Často se stává, že sport člověka zcela pohltí (tím více, čím sport berete vážněji). Zkrátka se řeší jen a jen sport. Jakoby už nic jiného na světe neexistovalo. Tento stav má různé negativní následky. Ať už se jedná o devastující odtržení od reality (zanedbávání života mimo sport), přehnané zahledění do sebe nebo zveličování významu sportu. Přistupujte ke sportu jako ke dvousečnému meči. Na jedné straně vám může přinést zdraví, radost a škálu výborných volních vlastností. Na straně druhé je to ale droga se všemi negativními důsledky. Snažte se vždy být nad věcí.

Návyk přednější heroickým výkonům

Vytrvalá, opakovaná a dlouhodobá práce je receptem na úspěch. Jedině takto lze dosáhnout nadstandardních výkonů, ať už je to ve sportu nebo v čemkoli jiném. Několik po sobě jdoucích heroických výkonů vám je z dlouhodobého hlediska k ničemu. Mějte proto vždy na paměti, že vaším primární cílem je vybudování pevného návyku konstantní tréninkové práce a morálky.

Předcházejte zraněním a když už se nějaké objeví na obzoru, řešte jej ihned

Snažte se před každým sportovním výkonem rozcvičit. Už i pár minut dokáže udělat divy. Zároveň po tréninku nezanedbávejte strečink. Já vím, je to nuda a člověk by raději dělal jiné věci. Pokud však chceme snížit riziko zranění na minimum, jiné cesty není. V případě, že se objeví nějaká zdravotní indispozice, řešte ji hned v zárodku. Nenechte ji rozvinout, ať už se jedná o bolest zad či jen lehké nachlazení. Ani bych nedokázal spočítat, kolikrát jsem díky své umíněnosti odjet trénink za každou cenu, přetavil lehké nachlazení v plnohodnotnou nemoc, načež jsem byl nucený trénink přerušit minimálně na týden. Přitom si často stačilo dát jeden den volno…

Vaše hlavní sportovní disciplína by měla být opravdu tou hlavní

Pokud chcete ve svém sportu něčeho dosáhnout, zaměřujte se na svou primární disciplínu. Co tím myslím? Pokud např. chcete být výborným veslařem, je pro vás celkem bezpředmětné, že na bench-press zvednete přes 200 kg. Možná se vám zdá, že je tato poučka nad Slunce jasná, avšak divili byste se, kolik mladých (začínajících) sportovců dělá v této oblasti chybu. Chcete být skvělým cyklistou? Tak to na kole musíte strávit většinu svého tréninkového času a ostatní sporty brát jen jako doplněk.


Jak správně cvičit v bodech:

  1. Začátečnické nadšení vs. dlouhodobost
  2. Neudělejte si ze cvičení/sportu modlu
  3. Užívejte si cestu, užívejte si přítomnosti
  4. Trenér ví, co dělá a měli byste mu v tom věřit
  5. Pečujte o své tělo
  6. Sportem hlavně ku radosti
  7. Návyk přednější heroickým výkonům
  8. Předcházejte zraněním a když už se nějaké objeví na obzoru, řešte jej ihned
  9. Vaše hlavní sportovní disciplína by měla být opravdu tou hlavní

Závěrem

Možná jste od tohoto článku čekali něco jiného. Recept na úspěch, recept na to, jak správně cvičit. Ideálně všechno krátce, jednoduše a hlavně rychle. Možná jsem vás článkem zklamal.

Možná jsem ale někomu z vás pomohl na sport nahlédnou novým a zdravějším způsobem. Odhalit špatné a destruktivní přístupy na to, jak sportovat. To bylo mým cílem. Věřím, že vám tento článek přinese do sportovního života hodnotu.